Na frontě dlouhé 5300 kilometrů začíná útočit Rudá armáda. Kavalerie a kolony tanků i automobilů se valí přes pouštní oblast vnitřního Mongolska a pokouší se překonat pohoří Velký Chingan. Další vojáci překračují řeky Amur a Ussuri, překonávají bažiny a hustě porostlé hory. Druhá část klešťového útoku proti Japonsku směřuje od Chabarovsku a z oblasti Přímoří do území loutkového státu Mančukuo. Sověti dodrží slib daný na Jaltské konferenci, když 9. srpna, tři měsíce po skončení bojů v Evropě, zahajují útok na Japonsko.

Tři stříbrné bombardéry se ve výšce sunou ranní oblohou nad Hirošimou. Císařští orli proti nim nevzlétají, jsou příliš vysoko,. Nechtějí plýtvat vzácným palivem, Není to velká formace. Zřejmě provádějí průzkum po nočních náletech na několik japonských měst. Jeden minutu krouží nad městem a v 8.15 shazuje z výšky 9450 metrů první atomovou bombu Little Boy. Ta o 44 sekund exploduje ve výši 580 metrů přímo nad chirurgickou klinikou Šima. Na městem se objevuje atomový hřib. Ve městě umírá nejméně 60 tisíc lidí.

17. července 1945. V Postupimi, předměstí zničeného Berlína, se scházejí zástupci vítězných mocností, aby rozhodli, jak naložit s poraženým Německem. Zesnulého amerického prezidente Roosevelta střídá Harry Truman. Britský premiér Churchill jednání v jeho průběhu opouští a už se nevrátí. Po překvapivé prohře ve volbách ho nahradí labourista Attlee. Ve znamení změn se za zavřenými dveřmi jedná o potrestání nacistických zločinců, o osudu Německa i o přesunu milionů lidí. Rozdíly mezi Západem a Východem se prohlubují. Jednání pokračují až do začátku srpna. Evropou se šíří jak úleva, tak obavy. Vítězství je jisté. Budoucnost nikoliv. Novinky uvádí další díl ze série Rok osvobození, tentokrát s historikem Vítem Smetanou z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.