検索キーワード： 著者 "Anselm Grün" すべてのカテゴリー

Jak najít odvahu žít svůj život, vymanit se z pasivity, přestat svůj život marnit a vzít ho do vlastních rukou? U mnoha mladých lidí se autor setkává s tím, že o svém životě hodně přemýšlejí, ale neodváží se k činům. Výsledek takového konání přirovnává k zalévání květin – neustálé doplňování tekutin květině ublíží a v jejím důsledku nevzkvétá, ale zahyne. Společně s posluchačem proto pátrá po důvodech, proč mnoho lidí svůj život takto marní. Zamýšlí se nad postoji, které vedou k promarněnému životu a přichází na to, že za to může především tendence se ve všem zajistit a narcistická sebestřednost.

Ve svých stejnojmenných seminářích se Linda Jaroschová věnuje sedmi obrazům ženství. Její bratr Anselm je spojil s obrazy biblických žen a přidal k nim dalších sedm. Tyto biblické ženy představující vždy silnou stránku určitého archetypu mohou současným ženám pomoci odhalit svou podstatu a učí je, jak čerpat z vnitřního bohatství jejich vlastní ženskosti. Mohou být umělecké, moudré, milující, mateřské, smějící se, bojující, královské nebo divoké. Archetypy jim ukazují, jak být sama sebou, a přesto se nezpronevěřit tomu, v co bytostně věří.

Svatý Benedikt tvrdil, že modlitba je pramenem, ze kterého vyvěrá práce. Anselm Grün se zamýšlí nad tím, jak dnes sladit modlitbu a práci, život a povolání. Benediktinské "ora et labora" ve středověku formovalo křesťanskou pracovní morálku. I dnes je ale důležité sladit modlitbu a práci, vnější a vnitřní život, pohyb a klid, život a povolání. Jde o rovnováhu mezi prací a životem. Co přináší modlitba modernímu člověku, který není zbožný? Modlitba v širším smyslu znamená: mít čas se zastavit, přerušit práci, najít vnitřní klid a spojit se sám se sebou.

Einsamkeit und Isolation, exzessiver Individualismus und Interessenegoismus nehmen zu. Wie kann persönliche Zerrissenheit heilen? Was tun angesichts der Gleichgültigkeit gegenüber dem Gemeinwohl? Anselm Grüns Antwort ist konkret und klar: Es geht darum, Verbundenheit zu schaffen oder zu vertiefen. Um gefährdete Beziehungen zu erkennen und zu heilen braucht es eine neue Form des Wir-Gefühls und eine tiefere Qualität des Miteinander – auch in Familie und Arbeitsbeziehungen, in Gesellschaft und Kirche.