“Pořídit si dům je pro mě těžší než pro generaci mých rodičů.” S tím souhlasí podle agentury Ipsos téměř tři čtvrtiny Čechů. A mají pravdu, jen mezi lety 2010 a 2024 se podle Eurostatu cena nemovitostí v Česku zvýšila víc než dvakrát. Na vině je složité schvalování nových výstaveb, tvrdí developer.

Ceny nemovitostí jsou nyní vyšší než před rokem podle mínění tří čtvrtin Čechů. Podobná část očekává, že byty a domy v příštím roce dál podraží. To odpovídá zjištění agentury Eurostat, podle které už téměř 15 let ceny nemovitostí v Evropské unii rostou. V Česku v porovnání s rokem 2010 dosahovaly na konci minulého roku ceny domů více než dvojnásobku, konkrétně vzrostly o 142 %. Na Slovensku je nárůst pozvolnější, i tam si ale za dům zájemce připlatil jednou tolik.

Důvodem zvyšování cen je podle brněnského developera Tomáše Kalába hlavně nedostatečná výstavba nových nemovitostí. „Výstavba bytů je dost složitá, pro povolení je často nutný sedmi nebo desetiletý proces. Zároveň se zvyšují náklady, zvyšuje se také standard pro nové byty. Hlavním důvodem je ale podle mě právě komplikovanost toho schvalovacího systému, díky čemuž projektů není dostatek,“ tvrdí.

Podle Ipsosu více než 70 procent populace souhlasí s tím, že i když mladí budou tvrdě pracovat, budou mít problém dosáhnout na adekvátní bydlení. Stejně jako mínění ohledně vysokých cen nemovitostí je tento pocit českých obyvatel založený na skutečných datech. Podle Eurostatu ve srovnání s rokem 2019 vzrostly v roce 2024 mzdy o 27 %, kvůli inflaci byly ale reálné mzdy o 10 % nižší než tehdy. Mzdy tedy Čechům papírově rostou, ale koupí si za ně méně. V letošním roce by ale podle odhadu investiční platformy XTB měly díky stabilizaci inflace stoupnout i reálné výdělky, a to až o čtyři a půl procenta.

Podle zjištění poradenské společnosti Deloitte vyšlo v roce 2024 pořízení vlastní nemovitosti Čechy asi na 13 hrubých ročních mezd. Česko tak dopadlo nejhůře v Evropě, na Slovensku je na vlastní bydlení potřeba našetřit o půlroční výdělek méně.

Na tom, že je problémem nedostatečná výstavba nových nemovitostí, se s developerem Tomášem Kalábem shoduje také vedoucí partner v oddělení finančního poradenství Deloitte Miroslav Linhart. „Mezi nejdůležitější faktory, které mohou zlepšit nízkou dostupnost bydlení, patří výstavba nových domů a bytů, zjednodušení stavebních předpisů a povolení, dostupnost hypoték, zlepšení infrastruktury a také podpora pro developerské projekty zaměřené na dostupné bydlení,” uvádí na svých stránkách agentura Deloitte.

Dalším faktorem nedostupnosti bydlení, i když podle Kalába podružným, je vysoký zájem, který Češi o nemovitosti mají. „Máme to jako takovou národní úchylku. Podle mě je to dobře, že současná generace dává prostředky do něčeho hmatatelného, co má na katastru zapsané. Takový ten klasický bestseller na rezidenčním trhu je byt o dispozici 2+kk,“ říká.

Více si můžete poslechnout v rozhovoru, který s developerem Tomášem Kalábem vedla Jitka Uhnavá.

Má americký prezident radost z výsledku kanadských parlamentních voleb? Jak probíhá volba papeže a dá se dopředu zjistit, kdo se jím stane? A jak vnímá vatikánskou diplomacii slovenský velvyslanec u Svatého stolce Marek Lisánsky? S Jitkou Uhnavou tato témata rozebírají Ondřej Havlíček a Peter Švec.

Pápež František mal jasno v tom, kto je agresor a kto obeť vo vojne na Ukrajine. Bez vatikánskej diplomacie by takmer určite nedošlo k výmene zajatcov medzi Ruskom a Ukrajinou, hovorí bývalý veľvyslanec SR pri Svätej stolici Marek Lisánsky, podľa ktorého nový pápež bude poznať príbeh Slovenska.