Na českém velvyslanectví ve Vídni ožil příběh starý 155 let. Spolek Lumír tu představil novou repliku svého historického praporu, který byl kdysi ztracen a nedávno znovu objeven v klubovně Hotelu Pošta.
Jak se podařilo navodit atmosféru dávné slavnosti a proč prapor pro Lumír tolik znamená? To uslyšíte v našem nejnovějším ORF Podcastu Češi.

Ve Vídni představil spisovatel a diplomat Marek Toman svou knihu „Chvála oportunismu“ – román, v němž se hlavním vypravěčem stává samotný Černínský palác, jedna z nejvýraznějších a zároveň nejzatíženějších budov českých dějin.

Ve Vídni zazněl rozhovor, který otevírá novou perspektivu na jedno z největších jmen moderní literatury. Historická Kafkova aura je dnes všudypřítomná – na plakátech, hrníčcích, v turistických suvenýrech i v názvech kulturních akcí. Jenže jak se z pražského úředníka a spisovatele stal autor světového významu? A proč jeho dílo nerezaví ani po sto letech?

V novém vydání Dráťáku jsme hledali odpovědi s Ines Költzsch, historičkou z Vídeňského Wiesenthalova institutu pro výzkum holocaustu a autorkou knihy „Vor dem Weltruhm“, která se věnuje tomu, jak první nekrology a drobné texty postupně vytvářely obraz Kafky jako literárního fenoménu.

Vanilka, rozinky a koření – vůně, které jedním nadechnutím připomenou domov. A když se k nim přidá čerstvě upečená vánočka, je jasné, že Vánoce jsou na dosah.
K mikrofonu jsem si proto pozvala tři výjimečné ženy, které už desítky let ve Vídni drží při životě český jazyk, tradice i kulturu: Věru Gregorovou ze spolku České srdce, Margitu Jonasovou ze Školského spolku Komenský a Aničku Vaďurovou z divadelního spolku Vlastenecká omladina.
Společně si budeme povídat, vzpomínat, ale nejprve začneme pečením vánočky podle Aniččina rodinného receptu.

Ve Vídni zazněla literatura, která spojuje země, jazyky i generace. Spisovatel Stanislav Struhar představil svůj román Das Gewicht der Stille, příběh odehrávající se mezi Vídní, Lisabonem a jižní Francií. Setkání s autorem ukázalo, že česká literatura – ať už psaná česky či německy – má v Rakousku své pevné místo a dokáže nabídnout překvapivě blízké pohledy na život mezi kulturami.

Jana Hufnagl žije už téměř dvacet let v Rakousku, ale český jazyk a tradice jí zůstávají velmi blízké. Přestože každodenně mluví převážně německy, čeština je pro ni osobním mostem k Česku a inspirací pro její pohádky. Psaní je pro Janu nejen tvořivou činností, ale i intimní chvílí, kdy se může spojit se svými vzpomínkami, fantazií a rodným jazykem.

Kouzelný svet Jany Hufnagl je plný laskavosti, humoru a víry v dobro. Autorka, puvodem z Ceska, která už radu let žije v Rakousku, vydala knihu „Veselé pohádky na dobrou noc“ – soubor krátkých príbehu, které rozesmejí i pohladí po duši, a to jak pro malé ctenáre, tak i pro ty, kterí se rádi na chvíli vrátí do detství.

Na zacátku našeho podcastu se ocitneme prímo uprostred Svatováclavského posvícení, které každorocne porádá ceské velvyslanectví na pocest svatého Václava, patrona ceské zeme.

Ze slavnostní atmosféry se ale nevzdálíme, ale zustaneme na stejném míste, jen se presuneme k aktuálnímu tématu, na rakouský pracovní trh dnes a zítra. O jeho výzvách, promenách i možnostech mluvila Magdalena Váchová-Grabner, expertka na pracovní trh a komunikacní poradkyne s dlouholetou novinárskou zkušeností. Témer osm let pusobila v redakci prílohy JOBS rakouského deníku Kurier.