『Tykačův svět』のカバーアート

Tykačův svět

Tykačův svět

著者: Deník N
無料で聴く

Pavel Tykač vydělal na severočeském uhlí desítky miliard korun. V posledních letech zesílil jeho vliv, i když se Evropa snaží fosilních zdrojů úplně zbavit. Investigativní novinářka Zdislava Pokorná se v nové podcastové sérii vydává po stopách podnikatele s divokou pověstí z devadesátkové privatizace, dnes jednoho z nejmocnějších mužů v české energetice, médiích, sportu nebo politice.

Podcastovou sérii Tykačův svět vám Deník N přináší zcela zdarma. Podpořte naši investigativní práci na tykacuvsvet.cz. Podcast Tykačův svět vznikl ve spolupráci se Storylab.cz.

Tvůrčí tým

Námět: Zdislava Pokorná
Režie a střih: Damian Machaj (Storylab)
Producentka: Tereza Kozáková
Dramaturgie: Hana Němečková (Storylab) a Tereza Kozáková
Editoři: Tomáš Pergler a Michael Švec
Zvukový mix: Anna Žihlová

Copyright 2026 All rights reserved.
政治・政府
エピソード
  • 7. díl: Miliardy z ČEZ a druhá černá díra
    2026/07/28
    Podpořte naší investigativní práci na https://tykacuvsvet.cz Pavel Tykač má rozehrané dvě souběžné partie se státem. Jako menšinový akcionář skupiny ČEZ má silné slovo ve vyjednávání o ceně při zestátnění výrobní části koncernu. Zároveň se domáhá, aby mohl vynaložit nižší částku na rekultivace vydolované krajiny na Mostecku. V závěrečném díle podcastové série Tykačův svět odkrýváme, jaké karty miliardář drží. Pavel Tykač je jedním z nejdůležitějších hráčů české energetiky. Kromě hnědouhelných dolů mu v Česku patří také velké elektrárny a teplárny. Zároveň je významným akcionářem polostátní skupiny ČEZ. A právě ČEZ se stal jedním z hlavních témat vlády premiéra Andreje Babiše. Kabinet, který ve skupině kontroluje zhruba sedmdesát procent akcií, chce změnit její vlastnické uspořádání a získat plnou kontrolu nad výrobní částí. ČEZ je nejdůležitější energetická společnost v zemi. To, za jakou cenu stát vykoupí ostatní vlastníky a co s firmou udělá dál, ovlivní energetickou bezpečnost, veřejný rozpočet i cenu elektřiny v Česku. A Pavel Tykač bude v tomto rozehraném zápasu jednou z klíčových postav, které Andrej Babiš nemůže ignorovat. Tykač oficiálně přiznává, že přes firmu Belviport Trading drží tři procenta akcií ČEZ. To z něj dělá druhého největšího akcionáře hned po státu. V zákulisí se však objevují i výrazně vyšší odhady. Důležitá je hranice deseti procent. Stát se totiž potřebuje dostat alespoň na devadesát procent akcií, aby mohl zbývající minoritní akcionáře vytěsnit neboli vykoupit jejich akcie i bez jejich souhlasu. Pokud ale Tykač spolu se spřízněnými investory ovládá více než deset procent, stát se bez dohody s ním na potřebnou hranici nedostane. Musí se s ním proto domluvit, a to především na ceně. Druhý Tykačův lom na Mostecku Současně Tykač se státem řeší, kolik budou jeho těžařské firmy platit z bývalých rezerv na rekultivaci krajiny na Mostecku. Po stále trvajících tahanicích o peníze po lomu ČSA se podobná situace rýsuje také u dalšího lomu. Při mapování případu lomu ČSA jsem ale zjistila, že tím celý příběh zdaleka nekončí. Pavel Tykač totiž netěží uhlí jen u Horního Jiřetína. Na druhé straně Mostu, jihozápadně od města směrem na Chomutov, provozuje další rozsáhlý hnědouhelný lom – Vršany. O budoucnosti Vršan se právě teď rozhoduje na ministerstvu životního prostředí. Část úředníků prosazuje, aby byla přímo ve vládním usnesení jasná pojistka. Částka má být v případě vršanského lomu tentokrát určená hned na začátku, aby s ní později nešlo hýbat. A celý rozdíl, který Tykač na úklidu dolu ušetří, má dát do státního rozpočtu. Jakým způsobem a zda-li vůbec se skrze státní kasu dostanou peníze zpět do regionu, není v tuto chvíli jasné. A otazníky zůstávají i nad sporem o peníze z lomu ČSA, kde ani po roce nemáme odpověď na otázku, zda peníze dostanou zasažené obce. Oligarchizace Česka Na začátku to vypadalo jako příběh jednoho těžaře a jednoho lomu. Během pátrání se ale postupně ukazovalo, jak silné postavení si Pavel Tykač v Česku vybudoval. Vlastní totiž aktiva, bez kterých se stát v některých chvílích neobejde. Když vláda řeší energetickou bezpečnost, musí se zabývat jeho elektrárnami. Když chce ovládnout ČEZ, musí počítat s jeho akciemi. Tykačův svět ukázal, že nejde jen o příběh jednoho miliardáře, ale o mnohem širší problém – oligarchizaci. Nemusí mít podobu úplatku ani přímého ovládání politiků. Začíná ve chvíli, kdy jeden člověk nahromadí tolik ekonomické, mediální a politické síly, že ho stát nemůže při důležitých rozhodnutích ignorovat. Pavel Tykač, Jan Dienstl ani Andrej Babiš mi během celého roku na zásadní otázky neodpověděli. Tykačův svět ale není neviditelný. Zanechává po sobě smlouvy, schůzky, politické kontakty, vytěženou krajinu a miliardové účty, o které se nakonec vede spor. Příběh Pavla Tykače je přitom jen jedním příkladem toho, jak se v Česku mohou velké peníze postupně proměňovat v politický a společenský vliv. Každý z nejbohatších Čechů si vybudoval vlastní svět. Opírá ho o jiné firmy, jiné kontakty, jiná média a jinou část politiky. Otázka ale zůstává stejná. Kde končí legitimní prosazování podnikatelských zájmů a kde už začíná moc, které se stát nedokáže postavit? Jestli se mechanismy, které jsme popsali u Pavla Tykače, opakují také u dalších českých oligarchů, budu zjišťovat dál. Tykačův svět tady končí. Pátrání po tom, kdo a jak v Česku proměňuje peníze v politický vliv, ale teprve ...
    続きを読む 一部表示
    49 分
  • 6. díl: Lobbisté, senátoři a výlet do vinařství
    2026/07/14

    Podpořte naší investigativní práci na https://tykacuvsvet.cz

    Lidé, kteří mají za úkol prosazovat zájmy vysokého byznysu v politice, se občas pohybují na pomyslné hraně, a nestojí proto o pozornost veřejnosti. V šesté epizodě podcastové série o sílícím vlivu podnikatele Pavla Tykače se snažíme poodkrýt, jak se lobbistům daří přesvědčovat vysoké politiky.

    V ideálním světě pracují odborníci na public relations nebo lobbisté pro určitou firmu nebo podnikatelskou skupinu a dodržují přitom nepsaná pravidla transparentnosti a oddělených sfér. Skutečnost ale bývá složitější.

    Například Zbyněk Olmer, který dlouhá léta pomáhal s komunikací energetické skupině Sev.en miliardáře Pavla Tykače, pracoval také pro severočeské hnutí Lepší sever, jež do krajských voleb v roce 2024 vedl Jan Paparega. Nynější senátor v minulosti prosazoval prolomení těžebních limitů, což nahrávalo Tykačovým plánům.

    „To, že se někdo s někým zná a povídá si, přece není nic špatného,“ brání se Olmer v novém dílu podcastu Tykačův svět, který se zaměřuje na prorůstání vlivu jednoho z nejbohatších českých podnikatelů do nejvyšších pater politiky.

    Na první pohled nenápadným příkladem takového působení byl výjezd senátorských klubů ODS a TOP09 do vinařství Tykačova byznysového partnera Jana Dienstla v Třebívlicích v roce 2023. Členové komory, jejichž vliv na politické rozhodování se podceňuje a bývají proto méně na očích, se na akci setkali i s Pavlem Tykačem.

    Kdo výjezd vymyslel? Kdo vybral Třebívlice? Nepřerostla deklarovaná podpora vinařství a umění také v nabídky, které měly senátory ovlivnit?

    Při hledání odpovědí a dalším pátrání narážíme na lobbistu Jana Večerka, jehož jméno se v médiích propíralo před zhruba dvaceti lety kvůli aféře údajného uplácení jednoho poslance. Nyní musí po dlouhé době znovu čelit otázkám novináře. Ukazuje se také, že se o ovlivňování senátorů vážně zajímala policie.

    K tématu přinášímé i sérii textů, které najdete na webu Deníku N: https://denikn.cz/tag/tykacuvsvet/

    Podcastovou sérii Tykačův svět vám Deník N přináší zcela zdarma. Podpořte naši investigativní práci na https://tykacuvsvet.cz

    Podcast Tykačův svět vznikl ve spolupráci se Storylab.

    Tvůrčí tým

    Námět: Zdislava Pokorná Režie: Damian Machaj (Storylab) Střih: Režie: Damian Machaj (Storylab) a Idni Beganovič Producentka: Tereza Kozáková Dramaturgie: Hana Němečková (Storylab) a Tereza Kozáková Editoři: Tomáš Pergler a Michael Švec Zvukový mix: Anna Žihlová

    続きを読む 一部表示
    38 分
  • 5. díl: Novinařina, nebo PR?
    2026/06/30

    Podpořte naší investigativní práci na https://tykacuvsvet.cz

    Pavel Tykač loni na podzim koupil polovinu vydavatelství Mafra. Jeho sílící vliv v médiích se ale projevil už v Radě České televize. V nové epizodě podcastové série Tykačův svět se zaměřujeme na méně čitelné způsoby působení na veřejnost a politiky, ve kterých se stírají hranice mezi novinářskou prací a cíleným ovlivňováním.

    Když vyšel první díl podcastu Deníku N o miliardáři Pavlu Tykačovi a jeho plánu, jak zaplatit méně za obnovu vydolované krajiny na Mostecku, začaly se v médiích objevovat články, které bránily postup jeho těžařské skupiny Sev.en a snažily se zpochybnit výroky starostů postižených obcí.

    Kromě serveru iDnes.cz, jenž spadá do Tykačem spoluvlastněného vydavatelství Mafra, se stejně laděné texty postupně objevily také na severočeských zpravodajských portálech, webu Aktuálně.cz nebo v deníku Právo. Žádný z těchto článků nebyl označený jako placená kampaň jednoho z předních hráčů tuzemské energetiky.

    „Já si neuvědomuju, že bych říkal, že jste zmanipulovala tu problematiku,“ řekl autorce podcastu Zdislavě Pokorné starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt, jehož zmíněné texty citovaly.

    V předchozím dílu podcastu jsme upozornili na to, jak se lidé spojovaní s Tykačem v posledních letech snažili ovlivňovat změnu vedení České televize a směrování její publicistiky. Loni uhlobaron vstoupil do jednoho z velkých mediálních vydavatelství, a zajistil si tak přímý majetkový vliv na deník MF Dnes nebo portál iDnes.cz.

    Jeho zájmy se však prosazují i méně zřetelnými cestami, které jdou napříč hranicí mezi novinařinou a účelově zaměřenou komunikací ve stylu public relations.

    Právník Jan Rovenský z Hnutí Duha, který v minulosti dlouhá léta pracoval v české pobočce organizace Greeenpeace, vzpomíná, že v prvních letech po ovládnutí hnědouhelných lomů na Mostecku Tykačovi lidé postupovali neobratně.

    „Jak se to projevovalo? Například naprosto katastrofální prací s médii, obecně s PR a špatným psychologickým typováním odpůrců,“ líčí. Postupně se ale zdokonalili a začali vyvíjet tlak. Objevily se například webové stránky namířené proti aktivistům, Tykačova skupina se k nim však otevřeně nehlásila.

    Nové příležitosti pro zastřené působení na veřejnost přichází s rozmachem podcastů. Michal Půr, který se označuje za mediálního podnikatele, v podcastu přiblížil, jak ve svých projektech spolupracoval s agenturou Talk PR v čele se Zbyňkem Olmerem, který byl dlouhá léta dvorním komunikačním spolupracovníkem Tykačových firem v Česku.

    Stopu po penězích od miliardáře hledáme také v projektu internetové televize XTV, jejíž hlavní tváří je moderátor Luboš Xaver Veselý. Zamíříme na oslavy televize, kde však reportérka musí čelit odhalení před nepříznivě naladěnými pořadateli i publikem.

    K tématu přinášímé i sérii textů, které najdete na webu Deníku N: https://denikn.cz/tag/tykacuvsvet/

    Podcastovou sérii Tykačův svět vám Deník N přináší zcela zdarma. Podpořte naši investigativní práci na https://tykacuvsvet.cz

    Podcast Tykačův svět vznikl ve spolupráci se Storylab.

    Tvůrčí tým

    Námět: Zdislava Pokorná Režie a střih: Damian Machaj (Storylab) Producentka: Tereza Kozáková Dramaturgie: Hana Němečková (Storylab) a Tereza Kozáková Editoři: Tomáš Pergler a Michael Švec Zvukový mix: Anna Žihlová

    続きを読む 一部表示
    35 分
adbl_web_anon_alc_button_suppression_t1
まだレビューはありません