CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

Kdo určuje českou zahraniční politiku? A kde končí pravomoci vlády a začínají pravomoci prezidenta? Podle ústavního právníka Marka Antoše dává česká ústava hlavě státu v této oblasti silnější postavení, než jaké jí přisuzují někteří politici. „Jestli má někdo v ústavě napsanou zahraniční politiku a konkrétní nástroje k jejímu uskutečňování, je to prezident,“ říká ve Studiu N.

Ústavní soud vyhověl žádosti Petra Pavla a vydal předběžné opatření, které mu otevřelo cestu na summit NATO v Ankaře. Antoš ale varuje před jednoduchými závěry. „Nedá se rovnou předpokládat, že soud rozhodne ve prospěch prezidenta. Je velký prostor k tomu, aby rozhodl skoro jakkoliv,“ upozorňuje.

Předběžné opatření neznamená, že Ústavní soud by už nyní rozhodl samotný spor. Zachoval pouze dosavadní stav, aby bylo možné věc později řádně posoudit: „Soud jen ochránil pokojný stav. Říká, že než se to vyřeší, nechte to, jak to je,“ vysvětluje vedoucí Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Zároveň upozorňuje, že vláda si svým postupem mohla zkomplikovat pozici. „Je možné to vnímat tak, že vláda účelově natahovala rozhodnutí o složení delegace, aby zabránila soudnímu přezkumu. Svým způsobem si tím uškodila,“ dodává. Podle něj by si vláda měla dát pozor, aby dalšími kroky nezhoršila svou pozici v řízení, které může zásadně ovlivnit vztahy mezi Hradem a Strakovou akademií na dlouhé roky dopředu.

Antoš připomíná, že Ústavní soud rozhoduje nejen na základě právních argumentů, ale také v konkrétním společenském a politickém kontextu. „Rozhodování ústavních soudců nebude izolováno od skutečnosti, že ve veřejném prostoru v posledních měsících zaznívají ze strany ministra zahraničí ošklivé věty vůči prezidentovi. Nebo že zaznívá, že ministr zahraničí se aktivně snaží prezidenta odřezat od informačních zdrojů. Nebude to primární argument, ale nějak na ně působí,“ říká.

Obavy v něm vyvolává způsob, jakým někteří politici mluví o samotném soudu. „Snaha delegitimizovat Ústavní soud jako instituci, kterou nemáme brát vážně, protože je koupená nebo podjatá, je strašně nebezpečný signál. Je to jako z manuálu, jak odstraňovat demokracii,“ upozorňuje.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

Do českých laboratoří, které se zabývají ochranou před jadernými, chemickými a biologickými hrozbami, měli roky přístup armádní experti z čínské vojenské univerzity. Před ní přitom důrazně varují české i západní bezpečnostní služby. Po odhaleních Deníku N padl ředitel státního ústavu a ministerstvo vnitra nařídilo mimořádný audit. Kauzu ve Studiu N popisují reportéři Lukáš Prchal a Michal Tomeš.

„Čtyři hodiny po zveřejnění informací bylo nařízeno odvolání ředitele Tomáše Dropy. S okamžitou platností skončil a ministerstvo zároveň nařídilo hloubkový audit několik let zpátky,“ říká Prchal. Závažnost celé kauzy podle reportérů dokládají i reakce z nečekaných míst. „Podtrhuje ji i to, že mi po několika týdnech odpověděl Petr Macinka. Jednoslovně mi odepsal, že je to šílené,“ dodává Tomeš.

Co přesně čínští vojenští výzkumníci v českých laboratořích viděli? Mohly získané znalosti využít ozbrojené složky autoritářského státu? Proč bezpečnostní varování nezastavila jejich přístup do citlivého zařízení? A jaké další otázky otevřelo naše zjištění o fungování státního ústavu? Podívejte se na celou epizodu.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

Když přijede do měst poblíž fronty, stále sebou při výbuších trhne. Místní už často ne. „Jejich těla na to nereagují, jejich nervová soustava už to nevnímá. Jsou jako chodící duchové, jako přízraky města,“ popisuje ve Studiu N válečná zpravodajka České televize Darja Stomatová.

Když viděla první mrtvé tělo, zažila šok. „Můj mozek začal fungovat specifickým způsobem. Dodnes si nemůžu vybavit, jak to tělo vypadalo a v jakém prostředí bylo,“ říká. Nejhorší vzpomínky ale podle ní nejsou vizuální. „Horší je pach. Ten smrad, který je na takovém místě.“

Po letech reportování z fronty si podle ní mozek na obrazy smrti zvykne víc, než by si člověk chtěl připustit. Čichová paměť ale zůstává. „Často se mi stává, že když vidím záběry z fronty, vybaví se mi, jak to tam smrdí.“

„Zápach tlejícího těla, střelný prach, všechno se to mísí dohromady. Je to podivný sladký zápach, který se ti vryje do mozku,“ popisuje. Vzpomíná i na situaci, kdy jejich auto stálo daleko od místa, kde byla vykládána těla. Přesto v něm zápach zůstal ještě několik dní.

Rusko podle zpravodajky útoky na Ukrajinu v poslední době výrazně stupňuje. „Ruský prezident situaci graduje. Útoky eskalovaly – obzvlášť na Kyjev. Byly to útoky plné pomsty,“ míní.

„Říká se, že krátce před koncem války konflikty běžně eskalují. Já si ale říkám – když je eskalace teď, co může být dalšího? Mír je v nedohlednu,“ tvrdí.

Ukrajina podle ní může uspět jen tehdy, dokáže-li přenášet náklady války i na ruskou stranu. Za zásadní považuje útoky na ruské rafinerie, přístavy nebo logistickou infrastrukturu. „Je vidět velký pokrok. To, jak Ukrajina využívá vlastní technologie, je zásadní krok.“

Ve Studiu N se dostáváme i k tlaku Babišovy vlády na veřejnoprávní média. Podle Stomatové se Česká televize ocitla v situaci, kdy neřeší svou budoucí roli, ale vlastní existenci. „Česká televize a televize obecně by dnes měly diskutovat o tom, jak obstát ve světě sociálních sítí a technologických změn. Místo toho bojujeme o přežití.“

Debata o fungování České televize by se podle ní měla vést především s veřejností. „My se zodpovídáme poplatníkům, ne politikům.“ Kritizuje, že diskuzi o podobě veřejné služby převzali političtí aktéři namísto samotných koncesionářů.

Jestliže mají lidé vůči České televizi výhrady, televize by je podle ní měla reflektovat a případně se měnit. „Jenže tahle debata neexistuje, protože tu iniciativu přebral někdo jiný – politici.“

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.