O rozmanitosti většinou mluvíme v souvislosti s naším jídelníčkem. Proč je ale diverzita důležitá i v produkci potravin? Jsou Češi opravdu výborní houbaři? Co je to radikalizace chuti a jak se naše chutě standardizují? Budeme v budoucnu jíst brouky, anebo pěstovat maso mimo zvířecí tělo? Nebo nás čekají jen halucinace z podvýživy? O budoucnosti produkce potravin hovoří v novém dílu podcastu Na rozcestí antropologové Varvara Borisova Lukáš Senft.

Varvara Borisova a Lukáš Senft pracují na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR na projektu „Za hranice bezpečnosti: role konfliktu v posilování odolnosti (CoRe)“ v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský. Lukáš Senft v rozhovoru zmiňuje také svůj výzkumný projekt „Fytoterapie v době postindustriálního metabolismu: Biosociální zkoumání sběru, oběhu a užívání léčivých rostlin v Česku“ podpořený Programem podpory perspektivních lidských zdrojů – postdoktorandů (AV ČR).

Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Tento díl moderoval Jiří Krejčík.

Hostem podcastu Na rozcestí byl politolog Mukul Sharma. Hovořili jsme o tom, co mohou do debaty o klimatické spravedlnosti přinést zkušenosti nejnižších indických kast.

Jak souvisí dotek, chuť a čich s klimatickou spravedlností? Proč nejnižší indické kasty nemají rády environmentalisty? Jak si hinduističtí konzervativci přivlastnili ekologická témata a proč se na rozdíl od západní pravice zapojili do boje proti klimatickým změnám? A může být jóga skutečně lékem na klimatickou krizi? O tom všem, ale i o tom, jak provádět výzkum mezi nejnižšími kastami z pozice privilegovaného intelektuála, mluví v novém dílu podcastu Na rozcestí indický politolog Mukul Sharma (Mukul Šarma).

Mukul Sharma je profesor environmentálních studií na indické Ashoka University. Dříve také pracoval jako novinář a angažoval se v občanském sektoru. Jako vědec vydal například monografie Green and Saffron: Hindu Nationalism and Indian Environmental Politics (2012), Caste and Nature: Dalits and Indian Environmental politics (2017), nebo aktuální Dalit Ecologies: Caste and Environmental Justice (2024).

Podcastová série Na rozcestí / Crossroads vzniká v rámci programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Aktuální díl moderoval Jiří Krejčík.

Do jakého lesa chodí Češi rádi na houby a co si myslí o lesnících? Jaká krajina nejvíce lahodí jejich oku a jaká je naopak zneklidňuje? A jak vnímá česká veřejnost environmentální a klimatické problémy? Jana Stachová a Daniel Čermák ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR se dlouhodobě zabývají vnímáním krajiny, lesů, stromů a půdy v české společnosti v kontextu klimatické krize. O nejzajímavější zjištění svého výzkumu se s námi podělili v novém dílu podcastu Na rozcestí.

Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který financuje AV ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu zveme sociální vědkyně a vědce, kteří se ve své práci věnují aktuálním tématům globalizujícího se světa.