V sedmnácti letech většina mladých lidí přemýšlí o škole, kamarádech, sportu, cestování nebo první lásce. Marek Erben musel v tomto věku začít řešit úplně jiné otázky. Jak bude vypadat jeho budoucnost? Co všechno se změní? A bude ještě někdy žít tak jako dřív?

V nové epizodě podcastu Život s epileptikem jsme si povídali o Markově cestě od prvních záchvatů až po jeho dnešní život. Marek otevřeně mluví o tom:

• jak přijímal samotnou diagnózu,
• co mu pomohlo znovu najít vlastní cestu,
• jakou roli v jeho životě hraje asistenční pes,
• a proč je důležité poznávat vlastní tělo, své limity i spouštěče, které mohou ovlivnit epileptické záchvaty.

Společně jsme si povídali také o tom, že čím lépe člověk své epilepsii rozumí, tím lépe se s ní dokáže naučit žít. Někdy to znamená vystoupit z komfortní zóny, postupně objevovat své možnosti a hledat rovnováhu mezi opatrností a životem, který chce opravdu žít.

Přestože epilepsie vstoupila do Markova života v době, kdy měl úplně jiné plány, nevzdal se věcí, které ho baví. Rád cestuje, chodí plavat, tráví čas s přáteli a nebojí se nových výzev. A právě o tom je i náš rozhovor.

Zajímavostí z natáčení je, že se ho tentokrát zúčastnil také Páťa. Bylo krásné sledovat setkání dvou lidí, které spojuje stejná diagnóza, ale každý z nich prožívá svůj vlastní příběh.

Je to rozhovor o epilepsii. Ale ještě víc je to rozhovor o odvaze, hledání vlastní cesty a o tom, že život jednou diagnózou nekončí.