Climate models play a crucial role in the current understanding of ongoing climate change and thus influence policy decisions. Yet there is little public debate about climate models, how they work, or their history.
We have discussed what the history of different global modelling models is and what different categories of modelling we might encounter or what limitations they have in climate issues with Beatrice Cointe. We look at climate models based on thermodynamics, biosphere models or models based on systems theory.
It is the category of models based on systems theory, called 'integrated assessment models', that Beatrice Cointe focuses on. In the podcast, she summarizes their history, as well as the debates around problematic aspects of modeling. She also mentions how work on these models continued across the Iron Curtain even during the rigid Cold War.
Beatrice Cointe also talks about where the 1.5°C target came from in the Paris Agreement and why the target of around 2°C has a slightly different history and how it relates to the fate of small island states. We also took a closer look at what emissions scenarios are, how many there are and what they all contain.

This episode was recorded thanks to the support of Heinrich Böll Stiftung in Prague.

Klimatické modely hrají zásadní roli v současném porozumění probíhající klimatické změně a tím zasahují i do politického rozhodování. Přesto se ve veřejné debatě o klimatických modelech, jak fungují, jakou mají historii a podobně, příliš nemluví.

S Beatricí Cointe jsme tedy probrali, jakou mají historii různá globální modelování a na jaké různé kategorie modelování můžeme v klimatické problematice narazit nebo jaká mají omezení. Podíváme se na klimatické modely založené na termodynamice, modely biosféry či modely vycházející ze systémové teorie.

Právě na kategorii modelů vycházející ze systémové teorie, které se nazývají „integrované vyhodnocovací modely“ se Beatrice Cointe zaměřuje. V podcastu shrne jejich historii, ale i debaty kolem problematických aspektů modelování. Nebo třeba to, že práce na nich pokračovala napříč železnou oponou i v době tuhé studené války.

Beatrice Cointe se také dotkne toho, kde se v Pařížské dohodě vzal cíl 1,5 °C a proč má poněkud jinou historii cíl kolem 2 °C a jak souvisí s osudem malých ostrovních států. Podíváme se blíže i na to, co jsou to emisní scénáře, kolik jich je a co všechno obsahují.

Podcast vzniká za podpory nadace Heinrich Böll Stiftung.

V Evropě desítky let převažovalo přesvědčení, že ve vztahu k Rusku podpora vzájemného obchodu povede ke sbližování a vzájemně prospěšné spolupráci. Geopolitické zájmy ustoupily obchodní kalkulaci. Evropa se otevřela závislosti na ruských fosilních palivech a zároveň ignorovala všechny jeho imperiální výpady. Nakonec tak financovala vyzbrojení svého největšího nepřítele. Jak je možné, že Evropa tak dlouho ignorovala varovné signály stále agresivnější a imperiálně laděné Ruské federace? Jakou roli v tom hraje fosilní byznys a korupce v politice? A jak fosilní paliva ovlivňují geopolitiku a přispívají k autoritářské vládě a násilí v politice? A také jak z toho dnes ven?

Veli-Pekka Tynkkynen, odborník na ruskou energetickou a environmentální politiku z Helsinské univerzity v nové epizodě podcastu Heatwave odkrývá, jak se závislost na fosilních palivech stala klíčovým nástrojem moci Vladimira Putina. Tynkkynen, autor uznávaných knih The Energy of Russia: Hydrocarbon Culture and Climate Change a novinky How Europe Got Russia Wrong: Energy, Violence, and the Environment, vysvětluje, nejen to, jak Kreml využívá ropu a zemní plyn k prosazování svých geopolitických cílů i jak systematicky buduje „uhlíkovou kulturu“ pro domácí publikum stejně jako šíří popírání závažnosti klimatické změny. Fosilní paliva se tak stávají klíčovou součástí ruské státní propagandy v budování představy silného ruského impéria.

pozn. Omlouváme se za předchozí nepovedenou verzi dílu podcastu, která omylem vznikla při chybném exportu.

Podcast vzniká díky podpoře nadace Heinrich Böll Stiftung v Praze.